Autor: Václav Sedláček
Publikováno: 28.10.2016
O autorovi
Psát články na Kanketsu a recenzovat články již napsané může kdokoliv. Jedinou podmínkou je registrace. Pokud již máte účet, přihlašte se. Pokud účet ještě nemáte, vyplňte krátký registrační formulář.
Ministerstvo životního prostředí zpracovalo ve spolupráci s jinými orgány Strategii přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách ČR (dále jen „Adaptační strategie“). Jediné, co o ní lze napsat jistě, je, že se jedná o koncepční chvályhodný dokument povahy soft law. Proto je ke zvážení, zda by neměla mít Adaptační strategii jasně stanovenou hard law právní formu nebo alespoň jasnou minimalistickou právní úpravu v zákoně bez jasné právní formy.
Jasně stanovená právní forma by byla nejspíše utopií. Za prvé prakticky žádná ze současných forem hard law (např. rozhodnutí, právní předpis) k Adaptační strategii nesedí, za druhé tu není tu ani žádný dostatečně relevantní inspirační zdroj (o vnitrostátním lze diskutovat, zahraniční není možný). K diskusi by bylo, zda by se mohlo jednat o opatření obecné povahy (dále jen „OOP“). Odpůrci myšlenky stanovení formy nebo minimální právní úpravy Adaptační strategie by mohli namítnout, že by to byl bezprecedentní krok. Této námitce lze odvětit velmi snadno, že není relevantní. Stavební zákon totiž obsahuje úpravu Politiky územního rozvoje (dále jen „PÚR“). U ní též není známa její právní forma – ví se jen, že se nejedná o OOP.[1] Adaptační strategie by zjevně nemohla být OOP, pokud obdobně koncepčně laděný dokument (PÚR) není OOP. Lze si ale představit použití právní úpravy PÚR jako inspiraci pro realizaci myšlenky minimální právní úpravy Adaptační strategie. Pak by byl v zákoně z oblasti ochrany životního prostředí (např. v zákoně o životním prostředí) stanoven alespoň důvod pořízení Adaptační strategie a její nejobecněji formulovaný cíl.). Vhodné by bylo, aby nebyl upraven jen důvod pořízení a cíl Adaptační strategie – když už by se k navrhovanému kroku přistoupilo, nebylo by na škodu upravit i periodicitu aktualizace strategie popř. vydání nové na příslušné období, kdo je povinen zpracovat strategii, kdo je dotčeným orgánem, kdo může připomínkovat strategii apod.
Navrhované by vzhledem k obecně známé rozdělenosti společnosti jistě vzbudilo kontroverzi mezi různými skupinami. Jistě by ale mohlo přispět k lepšímu prosazení cílů Adaptační strategie a k zvýšení zájmu a vyvolání větší odbornější a kultivovanější diskuse o problémech ochrany životního prostředí.
[1] Plyne z judikatury Nejvyššího správního soudu – viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2009 sp. zn. 9 Ao 3/2009.
Váš článek bude odeslán k publikaci. Poté už jej nebudete moci měnit. Opravdu chcete článek odeslat?
Cílem recenze na našem portále je dále rozvíjet debatu. Ideální recenze je tedy taková, která sama přináší nějakou myšlenku v reakci na argumenty představené autorem původního článku. Přestože recenze "Článek je vhodný k publikaci. Souhlasím s autorem." splnila svůj účel spočívající v zamezení publikace nekvalitních článků, není recenzí nejžádanější. Tou by byla konstruktivní kritika autora či rozvoj jeho myšlenek do důsledků.
Ideálním vyjádřením debatního charakteru recenzí je i to, že recenze se může stát samostatným článkem, pokud ona sama získá dvě kladné recenze. Tj. výhodou kvalitní konstuktivní recenze je to, že se sama může stát publikací. Následně bude moci i autor původního článku reagovat recenzí na recenze k jeho článku, a obhajovat či rozvíjet tak svoje názory. Kanketsu je ztělesněním akademické debaty v online prostoru.
Vkládáte recenzi na článek:
Nějaké klíčové slovo jste v nabídce nenašli, ovšem váš článek vystihuje? Napište nám jej sem. Přidáme ho ručně. Pokud je jich víc, oddělujte je čárkami.
Kanketsu je experimentální styl pro psaní odborných textů. Podstatou je stručné vyjádření myšlenky autora bez "vaty" okolo.