Autor: Sabina Čamdžičová
Publikováno: 24.11.2016
O autorovi
Psát články na Kanketsu a recenzovat články již napsané může kdokoliv. Jedinou podmínkou je registrace. Pokud již máte účet, přihlašte se. Pokud účet ještě nemáte, vyplňte krátký registrační formulář.
V souvislosti s vývojem legislativy[1] týkající se ochrany spotřebitele už delší dobu přemýšlím nad otázkou, zda se u nás z těchto právních předpisů nestávají pouze nástroje k získávání volebních hlasů. Příkladem může být zejména vyloučení pravomoci rozhodců rozhodovat spotřebitelské spory. Za posledních přibližně 10 let se velmi zpřísnily podmínky pro uzavírání rozhodčích smluv se spotřebitelem, určování pověřených rozhodců, ale i samotné náležitosti rozhodčích nálezů, jejich přezkum atd. Legislativní promítnutí proběhlo velkou novelou v roce 2012[2], kterou byl mimo jiné zaveden tzv. seznam rozhodců, kteří mohou rozhodovat spotřebitelské spory, jež je vedený Ministerstvem spravedlnosti. Pár let poté zákonodárce přichází defacto s tím, že celý projekt „Seznam rozhodců“ byl úplně zbytečný, neboť ani osoby s právním vzděláním nejsou dostatečně kvalifikované pro spravedlivé rozhodování spotřebitelských sporů. Otázkou ovšem je, co tato změna vlastně spotřebitelům přinese! Novela bezesporu dopadá primárně na problematiku žalob na plnění z úvěrových smluv. Věřitelé, kteří dosud uplatňovali své nároky před rozhodci, teď s největší pravděpodobností přistoupí k podávání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen „EPR“). Podstatou řízení o EPR je co nejrychleji rozhodnout o nároku žalobce na základě písemných důkazů. V první linii dokonce rozhodují většinou vyšší soudní úředníci (tj. osoby bez magisterského právního vzdělání). Nepodaří-li se řízení ukončit pravomocným EPR, bývá rozhodováno většinou opět bez jednání. Pakliže už ústní jednání ve věci nařízeno, z vlastní zkušenosti vím, že drtivá většina žalovaných k soudu nedorazí, čili je rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. V řízení před soudem dále například nedochází ani k širšímu poučení o (o hmotných) právech žalovaných než v řízení před rozhodci, neboť rozhodci jsou ve spotřebitelských věcech povinni rozhodovat dle platných právních předpisů jako soudci (rozhodování dle obecných zásad spravedlnosti je tedy v těchto případech vyloučeno). Troufám si proto tvrdit, že tato změna povede k jedinému – ještě většímu zatížení obecných soudů, než se kterým se potýkáme nyní, nikoli však k větší ochraně práv spotřebitelů. Při troše snahy je však jednoduché spotřebitele přesvědčit o tom, že řízení před soudem bude spravedlivější, byť dle stejných zákonů.
[1] Aktuálně nový zákon o spotřebitelském úvěru (č. 257/2016 Sb.) a související předpisy
[2] zákonem č. 19/2012 Sb., s účinností ode dne 1. 4. 2012
Váš článek bude odeslán k publikaci. Poté už jej nebudete moci měnit. Opravdu chcete článek odeslat?
Cílem recenze na našem portále je dále rozvíjet debatu. Ideální recenze je tedy taková, která sama přináší nějakou myšlenku v reakci na argumenty představené autorem původního článku. Přestože recenze "Článek je vhodný k publikaci. Souhlasím s autorem." splnila svůj účel spočívající v zamezení publikace nekvalitních článků, není recenzí nejžádanější. Tou by byla konstruktivní kritika autora či rozvoj jeho myšlenek do důsledků.
Ideálním vyjádřením debatního charakteru recenzí je i to, že recenze se může stát samostatným článkem, pokud ona sama získá dvě kladné recenze. Tj. výhodou kvalitní konstuktivní recenze je to, že se sama může stát publikací. Následně bude moci i autor původního článku reagovat recenzí na recenze k jeho článku, a obhajovat či rozvíjet tak svoje názory. Kanketsu je ztělesněním akademické debaty v online prostoru.
Vkládáte recenzi na článek:
Nějaké klíčové slovo jste v nabídce nenašli, ovšem váš článek vystihuje? Napište nám jej sem. Přidáme ho ručně. Pokud je jich víc, oddělujte je čárkami.
Kanketsu je experimentální styl pro psaní odborných textů. Podstatou je stručné vyjádření myšlenky autora bez "vaty" okolo.